Osmdesát let od tragédie v Bohosudově
V Krupce si ve čtvrtek 24. dubna připomněly desítky významných hostů z České republiky i ze zahraničí 80. výročí tragédie, která se zde odehrála na konci 2. světové války. Na shromáždění u památníku 313 obětí transportu smrti na Prokopce se modlil také litoměřický biskup Stanislav Přibyl.
Navzdory dešti se u
hromadného hrobu vězňů koncentračních táborů sešli velvyslanci zemí, které se
do II. světové války zapojily, zástupci vlády, parlamentu, ministerstev,
Ústeckého kraje, okolních měst, církví, židovské obce i armády.
„Krutost a
nelidskost nacistického teroru vyvrcholila právě na konci války, kdy byly v
zoufalé snaze zahladit stopy zločinů nařízeny transporty vězňů koncentračních
táborů. Vzdejme úctu obětem, které samy jistě nechápaly, co je člověk člověku
schopen udělat. Uchovávejme hodnoty, na kterých stojí svobodné společenství –
respekt, úctu a laskavost. Nedopusťme, aby naše společnost propadla nenávisti,“
uvedl ve svém projevu teplický senátor Jan Schiller.
Co se stalo v Bohosudově?
Na samém konci
války, 24. dubna 1945, zastavil na nádraží v Bohosudově vlak s vězni
vypravený ze sběrného tábora Ammerndorf/Osendorf u Halle. Ve vagónech byli po
stovkách namačkáni Češi, Poláci, Italové, Francouzi, Němci a Rusové. Když
souprava zastavila, nahnali dozorci vězně ke koupeli do nedalekých tůní. Celkem
313 z nich se však do vlaku mířícího do Plzně nevrátilo. Nikdo neví, co se
zde v onen dubnový den odehrálo. Těla mrtvých nacisté naházeli do jámy
opuštěného dolu Elbe poblíž trati. Teprve po válce se při exhumaci ukázalo, že
zatímco někteří zemřeli na následky vyčerpání, tyfus a zápal plic, jiní byli
zastřeleni nebo ubiti. Posléze byli tito bezejmenní zesnulí uloženi do
hromadného hrobu naproti kostelu sv. Prokopa.
Biskup: Buďme tvůrci pokoje
Biskup Stanislav
Přibyl na tomto místě kromě modlitby připomněl, že všichni lidé žijí z paměti a
pokud jejich paměť ochabne nebo vymizí, dopouští se stejných chyb. „Zlo začíná v
srdci člověka zvláště v okamžiku, kdy se začne stavět na místo, které mu
nepřísluší a když má větší ambice, než které mu náleží. Můžeme říci pokud se
staví na místo Boha,“ uvedl. Upozornil také, že se takové hrůzy dějí a budou
dít, pokud lidé nejsou schopni pokory a nežijí s vědomím, že nejsou pány světa,
ale bratři a sestry, kteří patří k sobě a jsou si rovni. „U nás jsou takové hrůzy Bohu díky jen
historie, ale na řadě míst světa se odehrávají i dnes,“ připomněl. A nabídl
také východisko: „Začněme každý sám od sebe. Dejme si předsevzetí, že se budeme
na každého člověka dívat jako na někoho, kdo je náš bratr nebo sestra a je nám
blízký prostě proto, že je to člověk tak jako my. Mysleme na lidi na celém
světě, ať žijí v míru jako můžeme žít dnes my. Buďme každý tvůrcem pokoje a ne
rozbrojů. Nezapomínejme a začínejme od sebe,“ vyzval biskup Přibyl.
Nezapomenout na bezejmenné
Lisa Spink,
zástupkyně velvyslanectví USA, také zdůraznila význam historické paměti.
„Stojíme u památníku, který nám připomíná jak odvahu, tak i krutost. Ačkoliv
jména těchto obětí nejsou známá, jejich smrt a utrpení nesmí být zapomenuty.
Při kladení věnce na tomto místě vzpomínáme nejen na 313 nevinných obětí, ale
také na všechny, kteří bojovali za svobodu a proti tyranii,“ uzavřela.
Slavnost doprovodil
zpěvem soubor Juvenes z Biskupského gymnázia ZŠ a MŠ Bohosudov.
Osmdesát let od tragédie v Bohosudově
Navzdory dešti se u hromadného hrobu vězňů koncentračních táborů sešli velvyslanci zemí, které se do II. světové války zapojily, zástupci vlády, parlamentu, ministerstev, Ústeckého kraje, okolních měst, církví, židovské obce i armády. Biskup Stanislav Přibyl se zde setkal také s Michaelem Lichtensteinem, předsedou Židovské obce Teplice a místopředsedou Federace Židovských obcí a Martinem Tomešem, pravoslavným duchovním z Krupky. Na shromáždění vystoupil pěvecký sbor Juvenes z Biskupského gymnázia ZŠ a MŠ Bohosudov. Jeho členové pak společně se Stanislavem Přibylem zatelefonovali emeritnímu biskupovi Janu Baxantovi.
Snímky Jiří Macháně a Kateřina Osvaldová MÚ Krupka